Typy statických posudků
Statický posudek si můžeme nechat vyhotovit za různým účelem. Ty se dají rozdělit podle stupňů vývoje stavby, protože buď potřebujeme jen zhruba nadimenzovat plánovanou stavbu pro územní řízení, přesné rozměry pro projekt, nebo posoudit třeba trhliny na stávající stavbě.
V českém stavebním zákoně existuje z hlediska schvalování stavby většinou dvoustupňové správní řízení. První stupeň je územní řízení, ve kterém se jedná o charakteru a umístění plánované stavby. Druhý stupeň, kterým je stavební povolení, obnáší schvalování konkrétního provedení stavebního objektu.
Ještě před uvedením stavby do provozu je třeba takzvané kolaudační řízení, jehož výsledkem je kolaudační rozhodnutí, umožňující užívání stavby. Pro toto řízení není statický posudek třeba.
Pokud stavba slouží svému účelu, je pravidelně udržována a nevykazuje žádné poruchy, není zvláštní statické posouzení třeba.
V případě, že se na stavbě objeví poruchy, ať už trhliny, průhyby nebo posuny podloží v blízkosti stavby, zodpovědnost za stav budovy a bezpečnost osob uvnitř leží na vlastníkovi budovy. Ten by měl zajistit pravidelnou údržbu a prohlídky stavby během její životnosti.
Stejně tak pokud vlastník plánuje stavební úpravy existující konstrukce, rozhodnutí, zda je třeba statické posouzení, leží na zpracovateli projektové dokumentace. Statický posudek je také často vyžadován přímo stavebním úřadem.
Pro územní řízení nám bude stačit rámcový projekt, u nějž budeme alespoň přibližně znát rozměry stavby. Posuzuje se totiž především vnější vzhled stavby, její rozloha a vliv na její okolí.
Statický výpočet pro účely územního řízení posuzuje celkovou proveditelnost stavby. Zajišťuje, aby stavbu bylo možné bezpečně postavit bez zásahu do jiných než uvažovaných stavebních pozemků. Neurčuje ale konkrétní typ nosného systému ani konkrétní dimenze prvků.
Pro stavební povolení již potřebujeme funkční návrh včetně přesných dimenzí nosných prvků. Zde se totiž posuzuje bezpečnost a funkčnost navržené stavby, všechny následující změny musejí být pouze drobného rozsahu, jinak by stavba musela projít stavebním řízením znova.
Statický výpočet pro stavební povolení již posuzuje celkovou stabilitu konstrukce, popisuje konkrétní nosný systém a dimenze všech hlavních konstrukčních prvků. Jsou zde tedy již uvedeny například typy ocelových průřezů, rozměry betonových průvlaků a jejich výztuž, nebo typ stropní konstrukce. Ve statickém posudku musí být popsán uvažovaný účel stavby (tedy zda se jedná o kanceláře, hotel, obytnou část apod.), typ sněhové a větrové oblasti a další podklady, které byly v posudku uvažovány. Měly by se zde objevit také normy, podle kterých byla konstrukce posuzována. To je velmi důležité, protože od 1. 4. 2010 jsou platné pouze normy souboru ČSN EN, tzv. Eurokódy (např. ČSN EN 1991 – Zatížení konstrukcí). Tyto normy uvažují s větší bezpečností konstrukce, stavby podle nich navrhované jsou tedy většinou masivnější a tudíž i dražší.
Při provádění stavby musíme poskytnout stavebníkovi finální projekt stavby s vyřešením všech detailů, protože jakákoliv změna v tomto stadiu stavby se stává velmi nákladnou.
Statik posuzuje stavbu stejně detailně jako v případě stavebního řízení, avšak s ohledem na veškeré změny, které ze stavebního řízení nebo jiných podnětů vzešly. Tento statický výpočet navíc řeší všechny detaily a spoje nosných konstrukcí, přesný postup výstavby, polohu a dimenzi dočasných podpěr a pracovní ztužení konstrukce.
Po dobu životnosti stavby se statický posudek vypracovává v případě výskytu poruch (např. zvýšené průhyby, trhliny atd.) nebo v případě změny účelu užívání skladby (např. z obytné místnosti na kanceláře, na sklad). Statický posudek je vypracován také v případě přestaveb a dalších stavebních úprav stávajících staveb.
V případě posudku stávající stavby je důležitým podkladem původní projektová dokumentace. V případě, že projektová dokumentace již není k dispozici, protože se nedochovala, přichází do úvahy stavební průzkum. Stavební průzkum slouží ke zjišťování pevností a únosností stávajících konstrukcí jejich měřením. Tato měření jsou buď úplně nedestruktivní (bezdrátové detektory), semidestruktivní (částečné odsekání, bez ztráty únosnosti) a destruktivní (s lokální ztrátou únosnosti). Takovýto statický posudek musí obsahovat popis poruchy, její příčinu a případně postup sanačních opatření k odstranění těchto poruch. V případě, že statik uzná stav za havarijní, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit na stavební úřad.
Náležitosti statického posudku
Pro přehlednost musí být na titulní straně uveden název stavby, stupeň a autor posudku, datum vypracování a počet stran, ale především jméno zodpovědné osoby a její autorizační razítko. Autorizační razítko poznáme podle toho, že je kulaté, má ve svém středu státní znak a obsahuje kromě jména autorizované osoby také obory její specializace a číslo, kterým je vedena v databázi ČKAIT.
Statický posudek musí uvádět, podle kterých norem se postupovalo a z jakých podkladů autor vycházel. Všechny výpočty musí být dostatečné podrobné a přehledné, aby bylo při případně kontrole zřejmé, co všechno statik ve svých výpočtech uvažoval. Důležité je uvedení, na jaké zatížení byla konstrukce navržena, jaké byly uvažovány sněhové a větrové oblasti, jak byly získány podklady pro určení únosnosti základové zeminy apod.
Pokud posudek navrhuje sanační úpravy nebo slouží jako podklad pro návrh nové konstrukce, musí obsahovat podrobné popisy technologických postupů a alespoň skicu významných detailů. Při provádění projektové dokumentace nebo při stavebních úpravách pak platí statický posudek za závazný a je třeba postupovat v souladu s ním.
Statický výpočet by měl být svázaný tak, aby nemohlo dojít k záměně jednotlivých stran. Pokud tak svázaný není (je například sešitý jen běžnou kancelářskou sponkou), musí být kromě titulní strany opatřena otiskem autorizačního razítka a podpisem také poslední strana se závěrem statického posudku.